Víte, že Svobodné Dvory mají až pravěkou minulost? Přečtěte si více o zdejší historii
Na stránce se dočtete, jaké kultury se v minulosti nacházely na území Svobodných Dvorů a čím je toto území unikátní. Pokud vás zajímají zdejší památky či další zajímavosti, pokračujte na odkaz níže.
Pravěk ve Svobodných Dvorech
8. dubna 1899 vstoupily Svobodné Dvory do učebnic archeologie – v Morávkově cihelně byla totiž nalezena dochovaná kostra mladého mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) včetně dvou 1,5 metrů dlouhých klů. Postupně byly nalezeny i paleolitické štípané nástroje včetně pazourkového hrotu a čepele z porcelanitu. Přesné místo nálezu se dnes nedá spolehlivě určit. V dané oblasti se totiž cihelen s archeologickými nálezy nacházelo vícero.
Paleolit neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího období lidských dějin. Paleolit začal v době, kdy se člověk zručný (Homo habilis) poprvé naučil užívat nástrojů, a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin.
Postupně byly nalezeny 2 kly, spodní čelist, 2 stoličky, 8 žeber, 5 obratlů, křížová kost, část bederní kosti, lopatka, klouby prstů, kosti nohou a kel mláděte.
Na původním plánu situace ze Svobodných Dvorů je zachyceno celkem 50 kostí (včetně klů) nebo kostních fragmentů. Přibližně ve stejné poloze a hloubce jako kosti mamuta byly údajně nalezeny i pozůstatky dalších zvířat, proto je zde pravděpodobnost, že některé kosti vyobrazené na plánku mohou náležet jiným zvířatům.
Kostru mamuta chtělo odkoupit vídeňské antropologické muzeum. Rodina Komárků však tuto nabídku odmítla a později ji věnovala hradeckému muzeu. Kostra a kly mamuta z cihelny Morávkových pak dokonce byly součástí velké výstavy Lovci mamutů v Národním muzeu v roce 2006.
Kosti mamuta ležely v neanatomické poloze a je zřejmé, že tento jedinec žil přibližně před 17 400 lety. V okolních cihelnách byly nalezeny kosti nosorožce, koně i dalších mamutů. Nikdy však spolu s nástroji lovců z období mezolitu. Místo úlovku mamuta je datováno do doby kultury gravettienu (typická je retušovaná čepelová industrie). Je však jisté, že svobodnodvorský mamut neskončil v lapací jámě (což je běžná představa o způsobu lovu mamutů vyobrazená v knihách Eduarda Štorcha), ale byl aktivně uloven lovci mamutů.
Mezolit nebo také střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n. l. až 8 000 př. n. l. a končí začátkem neolitizace Evropy. Znakem je především výrazná mikrolitizace všech nástrojů. Typologickým znakem jsou geometrické tvary: trojúhelníky, lichoběžníky, kruhové úseče a jednoduché příčně retušované hrůtky.
V roce 1913 byly u domu čp. 156 na místě blízko dnešní zastávky Dvorská nalezeny dvě nádobky a další předměty. V roce 2003 bylo potvrzeno, že šlo o jediný hrob dvou jedinců mužského pohlaví s poměrně bohatou výbavou. U prvního muže byly nalezeny tři vlasové ozdoby stočené ze zlatého drátu, jantarový korál, dvoudílný pískovcový brousek, měděná dýka, nátepní destička (k ochraně zápěstí při střelbě z luku), pazourkové šipky a kovotepecké nářadí z hlazeného pískovce. Výbava druhého muže byla podobná (šipek se u něj nalezlo celkem 16), pod tělem měl navíc dvě zlaté vlasové ozdoby a záhadný bronzový knoflík.
Eneolit či chalkolit, česky doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná (na našem území 4 400–2 000 let př. n. l.), je označení pro historické období v pravěku. Následuje po neolitu a předchází době bronzové. Typickým znakem je znalost zpracování mědi.
Další nálezy z období eneolitu a tzv. únětické kultury byly učiněny v dřívější Spolkové cihelně v roce 1908, kde byly nalezeny dva kostrové hroby. Kostry se nedochovaly, dochovalo se pouze několik keramických střepů a jedna keramická nádoba.
V blízkosti tehdejší obce Chaloupky byly v roce 1909 u statku čp. 20 v části Klacovy Dvory objeveny dva kostrové pohřby. Orientace pohřbených byla hlavou k jihozápadu. Do jedné z hrobových jam byly přidány dva železné nože. Přibližně 15 metrů od hrobů byla nalezena kostra koně, která mohla patřit k hrobům. Charakter hrobů a hrobové výbavy odpovídá době hradištní (10. nebo 11. století). Nepatří tedy již pravěku. Pohřby koní jsou však příznačné i pro obyvatelstvo germánského původu doby stěhování národů, tedy předslovanského období dějin.
Doba stěhování národů je datována mezi roky 375–568 n. l. a je spojována s průchodem či pobytem různých kmenů germánského původu na našem území. Z této doby nejsou známy hradiště, obyvatelstvo žilo v zemědělských usedlostech a pohřbívalo kostrovým způsobem. V hmotné kultuře přibývá římských vlivů (kořist, importy, dary). V průběhu 6. století pak došlo k příchodu Slovanů.
Více informací o pravěké historii a archeologických nálezech na území Svobodných Dvorů naleznete na infotabulích Archeocyklotrasy Hradec Králové – Všestary, které posloužily jako hlavní zdroj informací k této sekci. Pokud se chcete dozvědět další zajímavosti z tohoto období i na vlastní kůži, tak určitě navštivte Archeopark Všestary.
Vývoj Svobodných Dvorů do průmyslové revoluce
Až do doby raného novověku se vývoj zdejšího území nijak nelišil od vývoje typického pro tuto část Čech. V roce 1548 však rytíř Heřman Petr Bohdanecký z Hodkova a na Landšperku koupil konfiskované městské dvory a spojil je v rozsáhlé panství s vlastní hospodářskou tvrzí, která vyhořela 25. června 1590. První místní písemná zmínka pochází z historické osady Bohdanečské Dvory a to již z roku 1565. První zmínka o existenci osady Klacov pochází z roku 1628, kdy v pondělí po sv. Kateřině vypukl na dvoře Jana Gestřibského z Rysenburku požár a následně shořelo pět domů v okolí. V první polovině 17. století pocítily zdejší osady dopady třicetileté války (1618–1648), obyvatelé byli po roce 1625 mimo jiné nuceni přijmout katolickou víru nebo opustit zemi. Počet obyvatel klesl o dvě třetiny a do celého kraje se rozšířila chudoba. Další válka, která Svobodné Dvory postihla, byla Sedmiletá válka (1756–1763). Okolí se stalo místem shromáždění císařských vojsk.
Výstavba hradecké pevnosti v 18. století znamenala rozvoj všech čtyř částí Svobodných Dvorů, neboť sem byli přemístěni někteří obyvatelé zničeného Pražského Předměstí. V letech 1780–1800 byly dvory Bohdanecký, Klacovský a Cihelna rozděleny mezi místní obyvatelstvo pod podmínkou, že budou vykonávat práce v městských lesích, a to v závislosti na množství pozemků, které dostali. Tito lidé se nazývali familianti. Ve stejném období vesnice dostala vlastního šoltyse. K roku 1798 se pak datuje nejstarší písemná zmínka o osadě Cihelna. Do té doby zde byly jen zemanské dvory, u kterých byly později vybudovány cihelny.
19.–21. století ve Svobodných Dvorech
Když obce v okolí Hradce Králové postupně získavaly samosprávu (1849–1850), byly Svobodné Dvory, Bohdanečské Dvory, Klacov, skládající se z 11 domů, a Cihelna sloučeny a získaly tak společnou obecní radu a starostu. Vesnice ale žily i nadále vlastním životem a měly vlastního šoltyse a radu. Každá z nich měla také v rámci své vlastní správy vlastní číslování domů a nemovitostí. Prusko-rakouská válka (14. červen – 23. srpen 1866) přinesla obrovské ztráty ve všech obcích. Značnou ztrátou bylo také připojení 5 domů ze Svobodných Dvorů (Studánky) a 7 domů z Cihelny k obci Plotiště nad Labem. Od roku 1880 zastával 24 let funkci starosty Hynek Srdínko. Až 4. ledna 1894 byly všechny části fakticky sloučeny do společné politické a katastrální obce Svobodné Dvory.
Dne 26. 11. 1971 se obec Svobodné Dvory stala součástí Hradce Králové, čímž ztratila svoji samosprávu.
Bohdanečské Dvory (Bohdanetzer Höfe), Cihelna (Ziegelschlag), Klacov (Klatzow), Svobodné Dvory (Freihöfen)
Zdroje:
- Mamut ze Svobodných Dvorù, rekonstrukce a rekapitulace (P. Čechák, M. Pacák, 2012)
- Zajímavosti z historie cihelny (Centrum andragogiky)
- Infotabule Archeocyklotrasy Hradec Králové – Všestary
- Články o Svobodných Dvorech a zdejších osadách na Wikipedii
