Jakými památkami se Svobodné Dvory mohou pochlubit?
Ve Svobodných Dvorech se nachází pouze jedna památka, která je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, konkrétně jde o muniční sklad (dnes v něm sídlí autobazar Prachárna). Jedná se o účelovou skladovací budovu bastionové pevnosti vystavěnou v v letech 1780–1781 vně historické zástavby. Stavba související s barokní královéhradeckou pevností. Po roce 1950 byla ukončena její původní funkce a objekt byl proměněn ve sklad. Od roku 1989 byl užíván jako prodejna automobilů, dnes přívěsných vozíků.
Na katastrální území Svobodných Dvorů severně od Chaloupek zasahuje Území bojiště u Hradce Králové. Tato krajinná památková zóna zahrnuje území rozhodující bitvy války z roku 1866, třetí nejkrvavější v 19. století na světě. V území s vesnickým osídlením středověkého původu se nachází několik stovek pomníků, hrobů i dělostřeleckých postavení.
Další místní pamětihodnosti žádnou památkovou ochranu nemají, ale i tak stojí za zhlédnutí.
- Vila Františka Komárka – puristický rodinný dům postavený pro stavitele Františka Komárka v letech 1925–27. Dnes v něm sídlí mateřská škola. Pro fasádu jsou typické kombinace cihelného zdiva s omítaným a kombinace strohých puristických tvarů s expresionisticky dynamickými tvary.
- Pomník obětem 1. světové války – pomník vedle pošty byl odhalen v roce 1936. Na kvádru je socha lva, který se připravuje k výpadu a má pozvednutou pravou tlapu. V hlavním kvádru pod sochou lva je v měděném pouzdru uložen pamětní list. Obsahuje seznam padlých občanů obce (některé prameny uvádějí 46, jiné 48 občanů). Autorem je Sochařsko-kamenická škola v Hořicích.
- Sokolovna – architektem sokolovny z let 1920–1921 je Oldřich Liska, významný hradecký architekt a spolupracovník Jana Kotěry a Josefa Gočára. Během 2. světové války se ze sálu stalo skladiště německé armády.
- Obecní dům čp. 324 (pošta) – stavba z roku 1927 svému původnímu účelu slouží dodnes, v minulosti zde navíc působil obecní úřad a také obecní knihovna. Budova je v současnosti v nevyhovujícím technickém stavu a podepsaly se na ní zejména stavební zásahy z období socialismu.
- Zbytky tradiční cihlové architektury z 19. století
- Zbytky cihelen a jejích komínů z 19. století
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1842) u křižovatky ulic Cihlářská a Spojovací
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1840) u bývalé cihelny J. Kučery
- Historický pískovcový kříž (1892) na křižovatce ulic Dvorská, K Meteoru a Cihlářská
- Historický kamenný kříž (1888) u silnice Bříza – Stěžery
- Historický kamenný kříž (1861) na ulici Klacovská
Zajímavosti Svobodných Dvorů – věděli jste o nich?
Svobodnodvorské cihelny
Unikátem Svobodných Dvorů je množství cihelen, které zde v minulosti fungovaly. Obec je totiž vystavěna na území bohatém na cihlářskou hlínu. Tou je spraš obsahující oxid železa, který dává hlíně typickou žlutočervenou barvu. Díky přístupu k této surovině a díky přístupu k vodě a palivu bylo možné v této lokalitě vyrábět cihly. Tento potenciál byl doplněn vysokou poptávkou po stavebním materiálu nahrazujícím kámen, který byl v okolí města nedostatkovým zbožím. Tyto příčiny mohly za to, že na území Svobodných Dvorů lidé vyráběli cihly téměř celou druhou polovinu druhého tisíciletí. Roku 1885 zde existovalo 5 kruhových cihelen (Společná, Morávkova, Komárkova, Kozlova a Kučerova), v nichž bylo zaměstnáno přes 300 lidí. Jejich celková výroba tehdy činila kolem 8 milionů cihel a 1,5 milionů tašek.
Nejdéle fungující cihelnou byla Společná cihelna ve Svobodných Dvorech, která byla v provozu v letech 1874–1977. Sama cihelna byla též známá jako archeologické naleziště. V letech 1919 a 1923 v ní byly nalezeny jámy se střepy a roku 1908 dva hroby skrčků z doby předúnětické. Po únoru 1948 byla znárodněna a stala se součástí Polabských cihelen. K vytěžení hlíny a k uzavření Společné cihelny došlo v roce 1977. V říjnu 1994 byl zbourán 42 m vysoký komín cihelny, a to v rámci demolice celého objektu, neboť zde byla později vybudována hala na výrobu montovaných rodinných domů. Z cihelny se tak dochoval pouze domek čp. 238.
Asi nejznámnější cihelnou Svobodných Dvorů je tzv. Morávkova cihelna. Cihelna zde byla vystavěna okolo roku 1890 a koncem století zde byla nalezena ona známá kostra mamuta. Díky onomu nálezu byla známá po celém bývalém Rakousku-Uhersku. Po 2. světové válce velký rodinný statek Morávků společně s cihelnou byly, podobně jako další velké usedlosti ve Svobodných Dvorech, znárodněny. V roce 1951 byla cihelna zbourána.
Největší cihelnou Svobodných Dvorů byla Komárkova cihelna vystavěná roce 1883. Zakladatelem a prvním majitelem byl místní podnikatel František Komárek. Druhým majitelem cihelny se stal Josef Komárek, který byl významnou osobností celé obce i jejího okolí. Po Hynku Srdínkovi převzal funkci starosty Svobodných Dvorů. V roce 1921 jej nečekaně ranila mrtvice a po jeho smrti se majitelem cihelny stal jeho syn František. V roce 1927 měla cihelna už tři komíny. V témže roce došlo k dostavbě východní části cihelny a tím k nárůstu výrobních prostor. Komárkova firma se relativně dobře vypořádala s celosvětovou hospodářskou krizí. Během 2. světové války byla činnost cihelen v obci zastavena. Spolumajitel cihelny Ladislav Komárek vykonával ve válečných letech funkci starosty. Po únoru 1948 cihelna přešla, stejně jako zbylé svobododvorské cihelny, pod národní podnik Polabské cihelny.
Komárkova cihelna od ukončení své činnosti chátrala až do roku 2013. V tomto roce začala přestavba cihelny na školící centrum společnosti Centrum andragogiky, s.r.o. Výsledná rekonstrukce a dostavba budovy, kterou provedla architektonická firma Studio acht, spol. s.r.o., získala ocenění stavba roku 2015 Královéhradeckého kraje. Jedná se tedy o architektonicky zdařilý počin. Z chátrajícího objektu se stalo funkční místo, které zapadá do rázu lokality a zároveň značí současnost i budoucnost. Komín je dnes dominantou této části Svobodných Dvorů a celé čtvrti Meteor.
V cihlářství stejně jako v jiných oborech docházelo k významným technologickým pokrokům ve výrobě. Asi nejdůležitějším patentem byl vynález Hoffmannovy kruhové pece z roku 1858.
Kruhový, později oválný tvar dovoloval nepřetržité vypalování cihel. Pec byla rozdělena na několik částí, kde probíhal proces výpalu jednotlivě. V jednu chvíli tak bylo v peci několik komor s cihlami v různé fázi tepelného zpracování. Teplota potřebná k vypalování cihel byla chvíli v jedné komoře, chvíli v jiné. Topilo se v různých komorách dokola, v kruhovém cyklu. Odpadlo tak čekání na vychladnutí pece, které bylo dříve nezbytné. Kontinuální výpal zefektivnil výrobu a snížil náklady.
Další zajímavosti:
- Otec a syn Srdínkovi – Hynek Srdínko (1847–1932) byl ve funkci starosty Svobodných Dvorů celých 24 let, poté se stal okresním starostou v Hradci Králové, a od roku 1901 poslancem Českého zemského sněmu. Ve volbách roku 1907 byl zvolen do Říšské rady. Jeho syn Otakar Srdínko (1875–1930) byl lékařem, politikem a poslancem Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu. V letech 1925–1926 zastával funkci ministra školství a národní osvěty v druhé vládě Antonína Švehly, v letech 1926–1929 funkci ministra zemědělství v třetí vládě Antonína Švehly a první vládě Františka Udržala.
- Sportovní klub Meteor Svobodné Dvory – SK Meteor Svobodné Dvory byl československý klub ledního hokeje založený v roce 1934. Své domácí zápasy odehrával na místě dnešního sídliště Meteor I. Klubovými barvami byly červená a modrá. V roce 1949 nesl název Rolnický družstevní podník Svobodné Dvory, v roce 1953 byl přejmenován na Slavoj Svobodné Dvory. Klub zanikl v roce 1969.
- František Komárek, první továrna královéhradeckého zelí kyselého ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové – potravinářská firma, která od roku 1901 zpracovávala zelí a obchodovala s výrobky z něho. V 80. letech se z podniku stal koncernový podnik a zpracovávalo se zde až 2 000 tun hlávkového zelí a vyrábělo 1 320 tun kysaného zelí. Zelárna zanikla v roce 1993. V budově podniku dnes sídlí firma BRUKR CZ s.r.o.
- NÁPOJA – firma, která od roku 1929 vyráběla a stáčela ve Svobodných Dvorech nejprve sodovou vodu a limonády, později i pivo, víno a lihoviny. Továrna zanikla po znárodnění v roce 1948.
- Pamětní deska obětem 2. světové války – deska je umístěna v hale základní školy. Byla odhalena v roce 1947. Autorem je Sochařsko-kamenická škola v Hořicích.
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany – torzo pozorovatelny se nachází u silnice mezi Chaloupkami a Břízou.
Zdroje:
- Články o Svobodných Dvorech a zdejších osadách na Wikipedii
- Cihla jako fenomén – Bakalářská práce (V. Novák, 2018)
- Zajímavosti z historie cihelny (Centrum andragogiky)
- Paměť národa – Ing. Miloš Morávek (Žáci ZŠ Svobodné Dvory, 2018)
